 |
Místo naší první zastávky a koulovačky |
 |
Nejdřív jsme potkali koně, potom vánici. |
11.3. 2004
Dnešní akce se dobrovolně zůčasnili hned tři lidičkové: Ťapka, Lenička, Wanahčawin, a Jakub (ten nás ale v půlce výletu dorovolně opustil:-)
S Wanahčawin jsen se sešla na
Smícháči. Na můstku jsme se ale nechtě rozdělily.
Nestihla totiž metro. Na Skalce na nás už čekal Jakub.
Přeplněným busem jsme dojeli do Říčan a odtud už hezky po
svých. Wanahčawin a Jakub si ještě skočili do
krámu a posvačili chleba, rohlík, salám a
jitrnici.
Po krátkém bloudění jsme natrefili na
správnou značku, která nás dovedla do
Voděradských bučin. Lesy jsou tam moc hezký. Kuba si hned
představoval jak tam tančí víly. Ale do toho
správnýho relaxu se dostalaž když si zapálil
eukaliptový list :-) Počasí nám dopřálo
opravdu všehochuť. Kromě deště se sněhem a
sluníčka padaly i kroupy. Snad jen trakaře nepadaly, i když v
jednu chvíli.... Zato byly řádně zledovatělé
cesty.
Když jsme byli ani ne v polovině, potkali jsme autobusovou
zastávku a zrovna jel bus. Jakud využil situace a odjel směr
Praha. Měl totiž úplně promáčené boty. A udělal
dobře. Začala vánice a byly jsme úplně mokrý. A
díky nepozornosti (ale pozoruj ve vánici mapu:-) jsme
si cestu ještě o pár kilometrů prodloužily.
Ale naše nové boty obstály. Ty jediný
zůstaly suchý. Byl to takový testovací
výlet bot. Dneska jsme ušli 16,5 km.
Text: Lesnička
Komentáře: Wanahčawin
Foto: Lesnička a Wanahčawin
