Když jsme konečně  dobloudili, čekal nás fazolový salát
Když mám věž dostkrát spadla zahráli jsme si prozměnu sítnovku a logika
Zajímalo by mě, co to zase zkoumám..
Hra se jmenuje Dobro a zlo


HOROUŠÁNKY 04


Den první: 12.10.
V pátek večer jsme se všichni, tedy Lesnička, Stáňa a Pepa sebrali a jeli jsme za Wanahčawin do Horoušánek. Bus jel z Černého Mostu. Cestou busem byla už tma, takže jsme toho moc neviděli. Já to v těhle končinách osobně moc neznám. Wanahčawin s náma nejela, protože už byla tam (a hlídala kočičku). Když jsme tam přijeli a vystoupili z autobusu moc jsme si nebyli jisti kam jít. Stáňa určila směr a tak jsme šli (mimochodem, nebylo to úplně správně). Asi po 20ti minutách bloudění po obci jsme zjistili, že jsme to už asi našli. Prozvonili jsme tedy Wanahčawin a ona opravdu vylezla z baráku, který jsme vytipovali.
Večer jsme si uvařili fazolový salát a snědli koláčky. Hrály se různé stolní hry, jako věž z dřevěných kostiček, hrady, Sítnovka (Lesnička si dokonce splnila čin), knoflíky...

Den druhý:13.10.
Druhý den jsme si udělali výlet do Klánovického lesa. Wanahčawin nás tam provedla.
Na zahradě jsme si chtěli udělat grilování masa, ale protože trochu víc pršelo, tak jsme to šoupli do trouby. Taky dobrý! Pak jsme si upekli takové dobré čáry z lískového těsta. Vařil většinou Pepa. Jedli jsme všichni.
Wanahčawin vymyslela program, že budeme kreslit své pocity. Na stůl se rozložil velký papír a rozházelo plno barevných pastelek. Potom se k tomu pustila  nejprve depresivní hudbu a pak příjemnou - pozitivní. A bylo na každém, co ho bude napadat. Bylo to docela zajímavý.
Psala: Lesnička
Komentáře: Wanahčawin
Foto: Wanahčawin

Je třeba řádně zvážit, kterou kostičku vytáhnout...
A pak už byl večer a my jsme se chystali do hajan
No, a tady zase jíme. Bylo to sice trochu víc slaný, ale jinak dobrý
Těsto je třeba dobře vyválet...
Zpět