Den:
Po  cestě vlakem Jíťa  seděla úplně sama na sedadle. Aspoň chvíli. Ve vlaku se ještě napapala a už jsme byly v Benešově.
Šťastně jsme našly start, přihlásily se a vyrazily. Lidi se po cestě odpojovali a odpojovali, jak šel každý jinou trasu. Ale stejně jich tam šlo dost. Dokonce i nějaké dětské oddíly. Jeden z nich tam hrál hru s tenisákama a řešili, jak je možný, že jich maj po každý hře víc:-)
Ještě než se došlo ke Konopišti, donutil nás strašlivý hlad zastavit a u příhodného stolku se napapat.
Na hrázi chyběla kontrola. A tam zase dostala hlad Jíťa (a my čokoládu od jejího pradědy a prababičky). Ještě docela kus jsme museli ujet (až k lávce) než jsme mašly volnej stoleček. Tam Jíťa Bzučku překvapila, jak pěkně jedla polívčičku. Ťapka si tam zase našla kamarády na hraní.
Zpátky to šlo nějak rychle. Ani jsme se nenadály a už jsme měly v ruce zasloužené koláčky. Jíťa dostala ještě dvě pitíčka, která nemohla, protože je ještě moc malá, a tak jsme je vypily za ní. Akorát jsme to stihly na vlak.
Text: Wanahčawin
Zpět