Středa 28.10.09
Letos, jako již ostatně tolikrát,
jsme tábořili v Losinách. Tentokrát jsme na to ale
měli nebývalých 5 dní, protože ve středu byl
státní svátek a tak jsme jeli od středy až do
neděle.
Vyrážely jsme ráno z Prahy vlakem do Kolína. Na
Hlaváku jsem se sešla já, Lesnička a Blesk. V
Kolíně jsme se připojily k Yučimu a Elixírovi.
Elixír nejdřív vypadal, že nás sežere, ale pak
nás poznal a tak zuřivě vítal, že nás málem
povalil. Donaložili jsme věci a vyrazili na okružní jízdu
Kolínem - vyzvednout Tinači, nakoupit, stavit se v klubovně, u
Yučiho v práci...
Nechápu proč, ale paní v supermarketu nechtěla přestavět
legového sněhuláka. Jinak ale nákup proběhl klidně
a dokonce se (téměř) všechno povedlo koupit. A tak
nezbývalo, než vyrazit sněr Losiny. Tam nás čekal
zákeřný qvest - mlynář měl rozbitý
traktůrek, a tak jsme museli sehnat nějaký jiný,
který by nám odvezl věci až na louku. To se nám
povedlo až v Kasanicích, kde se konečně našel někdo, kdo
nebyl v práci - já nevím co to ti lidé o
státní svátek mají, pracovat.
A pak už se stavělo, tahaly tyče, kolíkovalo.... až teepee
konečně stálo, nadělo se dřevo, zabydlili jsme se a já s
Bleskem vyrazily pro vodu. Jenže ve studánce plavalo pět
mrtvých myší v různém stadiu rozkladu, což
nás přesvědčilo o nepitelnosti vody. Tak jsme smutně vyrazily
zase zpátky, s prázdnými bandaskami. V teepee jsme
povyprávěli o svých zážitcích a
následně jsme se všichni (až na Tinači) vypravili pro
vodu na skautské tábořiště. Yuči tvrdil, že tam
vodu kdysi viděl, ale každopádně se nám jí
nepovedlo najít. A tak jsme pokračovali až ke mlýnu. Tam
nám hodný mlynář načepoval vodu s tím ať
klidně zítra zase přijdeme a my se vydali na
zpáteční cestu. Málem mi upadla ručička.
Dorazili jsme zpět za šera a já začala hned vařit.
Lesnička a Blesk se vytasily s dobrotami, co upekly a tak nám to
čekání na jídlo radostně ubíhalo. Až do
chvíle, než jsme zjistili, že Yuči nevzal v klubovně bednu ve
které byla sůl. A tak jsme ho vyštvaly do tma a mrazu,
aby ji někde vyžebral. Naštěstí nemusel jít
sám - Blesk po dlouhém přemlouvání svolila
jít s ním.
Polívka se zatím vařila bez soli, takže když
přišli s ukořistěnou solí, stačilo jen dosolit a
jíst. Po jídle na nás padla značná
únava a tak netrvalo dlouhou a my se zavrtali do dek a
spali a spali...
Čtvrtek 29.10.09
Ráno byla krásná
křupavá jinovatka. Což tedy většina spáčů
neviděla, ale já si ji docela užila:-) K snídani měla
být původně krupicová kaše, ale přebytek
koláčů ji zcela vyřadil. Po snídani se tak nějak
polehávalo a povídalo. Po obědě jsme vyrazily na
procházku, zanechávajíc v teepee dvě mrtvoly v
podobě Yučiho a Bleska. Procházka byla hezká, trochu
zamlžená. A Elixír vůbec neposlouchal.
Po návratu jsme zjistily, že mrtvoly poněkud ožily a umyly
nádobí a nadělaly dříví. A tak jsem mohla
začít vařit večeři - jehněčí na fazolích.
Po véče jsme povídali, tentokrát o něco
déle a nakonec nás Yuči opustil, protože musel na promoci
Wanyanky.
Dnes jsme také zjistili, že jedinou věc, kterou Elixír skutečně není ochoten jíst, je citron. A ještě se u toho tak pěkně šklíbí:-) Musíme mu ho dát očuchat častěji:-))
Pátek 30.10.09
Dnes došlo k jedinečné
události. Přijela Oddny a Paleček a Kamil a Huronka. Ale
nepředbíhejme. Ráno jsme zjistily, že nám
dochází jak dříví, tak voda a tak jsme
nejdřív vyrazily ke mlýnu pro vodu. Po
úspěšném získání vody jsem
začala važit guláš, zatímco ostatní dělaly
dříví. A také jsme psaly Yučimu, co všechno
má přivézt.
Po obědě dorazili Paleček, Kamil a Huronka. A my vyrazily po Oddny.
Došly jsme akorát, jak dojela - pobraly jsme její
věci a vyrazily zpět k táboru. Minul nás Kamil v autě, že
prý jede ke Kotlíkovi pro šňůru k trojnoze,
kterou zapomněli. Pomalu se tmělo, když jsme přicházeli k
teepee. Tam Paleček s Huronkou stavěly teepee. Začaly jsme jim
pomáhat, jenže se ukázalo, že mají
příliš krátké tyče a že větší
již nejsou. Naštěstí brzy dorazil Yuči, tak jim mohl
odborně poradit a pomoci stavět. Já mezitím vařila
večeři. Jedli jsme na etapy - jak kdo mohl. Zvali jsme i
sousední teepee, ale nepřišli ani na guláš,
ani na kyselo. Večer jsme si dali vodnici. Poněkud přituhlo.
Já, Oddny a Lesnička jmse vyrazily na noční
vycházku, abychom si před spaním rozproudily krev.
Měsíček krásně svítil a pod nohama nám
křupala ojíněná tráva. Na loužích byla
tenká krusta ledu. A bylo krásně:-) Elixír to
vzdal kousek za potokem a odplížil se zpět do teepee. Když jsme
se vrátily, všichni již spali, tak jsme se také
zavrtaly do dek a s spacáčků a taky se ponořily do spánku.
Sobota 31.10.09
Zrada. Když jsme nabízely Elixírovi citron, olízl ho. A vůbec se nešklebil:-(
Kromě toho se dopoledne se dělalo dříví, odpoledne
vycházka. Mezitím přijel Corál, Helča a Lachťa.
Celé vedlejší teepee se vydalo pryč, čehož využil
Elixír, aby jim vyjed zásoby. Po vycházce
následoval objev Elixírova řádění. Yuči mu
tak vynadal, že si zalezl do rohu teepee a chvíli dokázal
vypadat jako Elixír zpytující svědomí. Ale
jenom chvíli. Naštěstí jsme měli
náhradní maso, čímž jsme mohli sousednímu
teepee nahradit alespoň částečně utržené rány v
proviantu.
Zahájili jsme ROPku a po ní dali večeři - ta již byla s
Hankou a Perrym, kteří zároveň přivezli skvělý
zákusek. Ještě se projednaly tituly a pak byl
zahájen sněm. Kromě několika OP bylo uděleno i několik titulů -
Lesničce stopař, Yučimu a mě velký orlí sagamor a Hance
sačem. Po sněmu byla hra, kterou připravilo vedlejší
teepee, ale to již musel Perry s Hankou zase odjet. Ještě se
chvíli povídalo a pak šla většina
lidí spát. Jen já, Lesnička a Oddny jsme se
ještě vydaly na malou noční procházku. Když jsme
se vrátily, zjistily jsme, že mě a Lesničce zalehnul postel. A
nechtěl se hnout. Nakonec se ho Lesničce podařilo odsunout aspoň k
nohám postele.
Neděle 1.11.09
V noci mi zrádný
Elixír přestal hřát nohy. To by samo o sobě nevadilo,
kdyby mi zároveň částečně neodkryl deky. Takže mi nad
ránem byla trochu zima. Ráno navíc sežral zbytek
cirzny, co jsem si chtěla dát ke snídani. Bestie
kousavá;-) Asi ho taky kousnu a bude...
Po snídani, chtě nechtě, jsme začali balit. Sundali jsme teepee
a Yuči se vypravil pro auto. Dávali jsme dosjíst zbytky
jídel pochodující popelnici Elixírovi.
Ničím nepohrdl, až na půlku citronu. Když mu ho Blesk
nabízela, zase trochu šklíbil a poměrně
vytrvale uhýbal hlavou. Nakonec se znechuceně odvalil kus
dál. Taková zrada, nejen že mu balíme
pelíšek, ale ještě podstrkujeme citron!
Ubohý Elixír.
Než se nám povede všechno přenosit přes lávku a
naložit, ostatní již odjíždí. Nakonec se
nám taky povede všechno sbalit, zahladíme
ohniště, uděláme skupinovku a odcházíme za
autem, které řídí Yuči a vepředu jej
zatěžují Lesnička a Blesk.
Elixír má po cestě tendenci stávkovat, ale nakonec
všichni šťastně dorazíme, loučíme se s
Oddny a jedeme směr Praha. Tak zase někdy příště:-)
Wanahčawin