26.3. 2006
I když tohle nebyla úplně rodovka, zařadili jsme jí. Volavky se totiž nebojí zapojit do čehokoliv :-) Akce se účasnilly dvě šermířské skupiny - Garmové a Vendolové.
Z Volavek jsem se účastnila
já a Wanahčawin. S šermířskou skupinou jsme se
sešly na Stodůlkách a hned se vyráželo do Tuležimi
(Řepory) Ti co nestihli sraz byli k vesničce navigováni za
pomoci mobilů. Nakonec dorazili všichni.
Byli jsme uvedeni do krčmy, kde jsme se mohli na půdě převlíct.
Byla tam hrozná tma, ale nakonec se ukázalo, že
organizátoři jsou řádně vybavení a za
chvíli už hořely svíčky, které přecejenom
nějaké to světlo dávaly. Kdo byl převlečen, šel se
poflakovat po vesničce, nebo krčmě jakožto středověký obyvatel.
Já, Wanahčawin a Krak jsme se snažili zfunkčnit omotávky,
které jsme měli přes boty, aby vypadaly více středověce,
ale po čase jsme to vzdali. Než se přerazit o kus juty, radši
mít jenom boty.
Za chvíli byla první zkoužka dobití hradu.
Vikingové (to jako my) bojovali proti křesťanským
rytířům. Wanahčawin měla půjčený štít a tak
se taky mohla zapojit do štítové hradby. Já
jsem v kostýmu přihlížela a vše jsem dokumentovala
foťákem. Po několika zkoužkách to začalo
dobívání hradu vypadat rozumě. Ale to už byl
uvařený oběd, tak jsme opustili bitevní pole a přesunuli
se do krčmy a začali se ládovat polívkou.
To už začali chodit první návštěvníci (no
moc jich nebylo, ale přece :-) tak jsme se po jídle vydali
dobít hrad. Ten jsme v průběhu odpoledne dobíjeli
ještě několikrát a mezitím jsme si
zašermovali ve vesničce. Přepadli kupce a tak vůbec...
Večer byly slavnosti jara na kterých se tancovalo, dvě
středověké děvy, zosobňující jaro a zimu se utkaly
s tyčemi. Zima přirozeně prohrála a tak byla symbolicky
upálena na hranici. Předvedli se i plyvači ohně. Mohli si to
vyzkoušet i kolemstojící. Wanahčawin si to
samozřejmě zkusila a docela jí to šlo.
I přes deštivé počasí, bahno a louže na
bojišti si to všichni užili. Akorát těch turistů
moc nebylo.
Text: Lesnička
Komentáře: Wanahčawin
Foto: Lesnička, Sverre, Valdyr, Ivča