Snídaně a až jak složitě se dá připravovat nápoj

Když už se vylezlo nahoru, muselo se i dolu
Večer jsme byli mooc unavení, ale to neznamená, že se jenom spalo

Co bylo na zemi na nádraží, aneb poslední dvě fotečky
Cesta od vlaku a véča

Na dnešním prvním vrcholu a cesta na ten další

Takové obyčejné pole

Fotky krajiny, částí lesa a exkurze na místo, kde spali Stáňa, Eva a Olina

ZBIROH
(aneb akce Torpédo)


Den první: 2.1.2004
Tak předně bych chtěla objasnit název této akce. Ťapka při běhu zasněženou krajinou vypadá prostě jak torpédo. Roztomile jí vlajou uši, chlupy... (to asi neni tim sněhem), takže prostě torpédo.
Jelo se vlakem a od nádraží to bylo asi 5 km. Když se přišlo na chatu (obytný dům nanáměstí), zjistili jsme, že tu neni tak docela zima. Dvojčata nás provedly po domě (skoro jako průvodkyně) a pak jsme si uvařili čaj s cukrem a citrónem. Hodně čaje. A polívku na kterounikdo neměl chuť, ale když už byla tak najednou zmizela. Jedli jsme výjmečně kulturně za stolem a z talířů. Chvíli se povídalo, když se Bzučce začalo chtít spát. Pavel už spal na stole. To už jsme zjistili, že tu není teplo tak docela jak se nám zdálo a kamna netopí až zas tak moc. Uložili jsme ospalce a přelizli vedle. Zjistili jsme, že topí elektrické topení. Hurá! Nezmrzneme. Asi do 11:30 jsem se Evu, Olinu a Stáňu snažila naučit karetní hru hlupáka.

Den druhý: 3.1.2004
Po snídani a nákupu se vyrazilo směr Řebřík. To je zřícenina. Stáňa si po cestě vyměnila boty nejdřív s Olinou a pak i s Evou. Stániny boty totiž hrozně klouzaly. Na vrcholu jsme se zapsali do vrcholové knihy a Ťapka málem sežrala turistu. Kdyby nepřišel ten druhej s piškotama, tak nevim nevim. Bzučka ojevila borovici sedátko -tak jsme se na něm postupně všichni vyfotili. A šlo se dál.
Na jakémsi jezírku jsme zkoušeli zda je dost tlustý led a když se nikdo nepropad, trochu jsme si zaklouzali. Nejlíp to klozalo Olině ve stániných botách. Ještě než jsme došli na Řebřík, dali jsme sváču. Já a Bzučka, vzhledem k únavě a v mym případě blbejm kolenům jsme to nasměrovaly zpátky . Zbytek pokračoval na Řebřík.
Večer se hrály brambůrky, na kytaru a ostatní hudební nástroje a pak spinkalo.

Den třetí: 4.1.2004
Po snídani výlet na Čertovku. Byla hrozná zima. A vzhledem k tomu že se nám nepovedlo vykoumat žádnej autobus k vlaku, museli jsme po obědě vyrazit pěšky. Vlak jsme stihli :-)

Účastníci: Eva, Olina, Stáňa, Bzučka, Pavel a já
Celkem km: 29
Text: Wanahčawin


Zpět